Jedná se o poměrně jednoduché zařízení (tak jednoduché, že se ho povedlo sestavit i mně :-), které má však poměrně velký didaktický potenciál - umožňuje určit úhlový průměr Slunce, teplotu fotosféry a pomůže studentům lépe pochopit tak abstraktní pojem, jako je vyzařování dokonale černého tělesa.

Jak je vidět, skládá se zařízení z běžně dostupné satelitní antény vybavené LNB (Low Noise Blockem), který převádí signál z pásma mikrovln do pásma UKV (detaily viz článek v PDF úplně na konci, přece sem nebudu psát takové věci, jako že LNB obsahuje ozařovač, vlnovod, polarizační výhybku, transvertor a podobná podivná slova...)

Signál z LNB je zpracováván něčím, čemu se říká TPR (Total Power Receiver), což zní velice učeně, ale v tomto případě to obsah krabičky, která se dá koupit bratru za tři stovky. Po drobných úpravách se s tím dá měřit absolutní síla signálu (nebo jinak, napětí na anténním svodu). Přes vhodný převodník je možné tuto veličinu počítačově zpracovávat a po dlouhém mučení z ní dostat zajímavé informace.

Vememe-li v úvahu šířku hlavního svazku antény (kterou není problém z jejího průměru vypočítat) a úhlovou rychlost rotace Země, lze poměrně přesně určit úhlový průměr Slunce. Můj výpočet praví 30,9 úhlové vteřiny, správná odpověd vzhledem k ročnímu období je asi 30,34. Pokud přijímač vhodným způspbem zkalibrujeme, lze určit teplotu fotosféry Slunce, v našem případě asi 13 000 Kelvin, správná hodnota je tuším někde kolem 12 200 K.

Zde si můžete stáhnout článek Jednoduchý solární radioteleskop a jeho využití ve školní praxi, kde najdete veškeré informace včetně naměřených výsledků a stavebního návodu. Pokud tam najdete jakoukoliv chybu nebo Vám prostě nebude něco jasné, dejte mi prosím vědět.
